Dnes má svátek Antonius Maria Zaccaria.

Cesta ke svatosti v každodenním životě každého z nás by měla být naplněna adorací Nejsvětější Svátosti, skutky milosrdenství k slabým a trpícím, předáváním evangelní zvěsti těm, kteří dosud bloudí v duchovních pustinách a podobně. Prohlubování duchovního života je povinností nejen kněží a řeholníků, ale všech stavů a povolání: také život v manželství či oddané vykonávání apoštolátu ve svém zaměstnání se může stát příkladem svědomitého a láskyplného následování Krista, vedoucího duši k dokonalé lásce a zbožnosti.

Antonín Zaccaria pocházel z italské Lombardie, založil trojici řeholních společenství s cílem o duchovní obnovu v Církvi, jelikož v tehdejší době bylo zanedbáváno duchovní vedení jak laiků, tak i kněží. Byl lékařem, který ve dvaadvaceti letech získal dva doktoráty. Tři roky poté se rozhodl pro studium teologie a z milosti Boží byl roku 1528 vysvěcen na kněze. Od té doby s obnovenou energií a horlivostí soucitně pečoval o nemocné a trpící, navštěvoval a duchovně posiloval chudé vězně, získával srdce věřících působivým kázáním kněze, který toužil navrátit do ochladlých srdcí plamen lásky k našemu Spasiteli.

Hlad, mor a průnik luteránství, jež usilovalo o zničení všeho katolického, rozvrat víry a morálky, a celkově neutěšený duchovní stav věřících i duchovních v tehdejší době motivovaly sv. Antonína Zaccariu v roce 1530 k založení řádu „řeholních kleriků sv. Pavla“ – barnabitů. Barnabité působili jako duchovní správci a lidoví misionáři. Svatý Antonín Zaccaria pro toto společenství kladl důraz na časté kázání a věrné udílení svátostí. Jako druhou založil kongregaci „andělských sester sv. Pavla“ – angeliky. Jejich posláním mělo být přivádění mravně ohrožených dívek na cestu správného života. Třetí řád, jeho poslední kongregace, byl ustanoven pro manžele, aby evangelní duch zakořenil v rodinách a aby manželé co nejintenzivněji následovali Krista ve svém každodenním životě. I v jiných oblastech se sv. Antonín Zaccaria horlivě věnoval duchovnímu vedení laiků.

Sv. Antonín Zaccaria mimojiné inicioval čtyřicetihodinové adorace, lidové misie, páteční zvonění na připomenutí si smrti našeho Spasitele a vedl duše k častému sv. přijímání. Vycházel do ulic z křížem v ruce a kázal o utrpení našeho Pána a nutnosti pokání, což působilo blahodárně na mnoho duší. Zemřel ve třiceti sedmi letech ve svém rodišti. Jeho tělo bylo shledáno neporušeným 27 let po světcově smrti.

Kéž je nám jeho úsilí o duchovní obnovu v Církvi inspirací – svatý Antonín žil v nelehké době jako my a využil prostředků, které přinesly vynikající plody.

Nea Marie Brkičová